Lighthouse Dahab

Bells je lokalita jen kousek od „profláknuté“ Blue Hole. Dostanete se sem Jeepem z Dahabu po cca 30–40 minutách jízdy kamenitou pouští podél pobřeží. Jeepy vlastně zastaví přímo u Blue Hole, dál to autem nejde. El Bells je z Blue Hole pěšky cca 250 metrů. Je to jakási prasklina, komín, padající kolmo dolů až do hloubky 32 metrů. Ve 26ti metrech je prasklina uzavřená obloukem. Ponor většinou začínáme na Bells a se stěnou po pravé straně plaveme po vyplutí z komína směrem k Blue Hole. Úchvatný je začátek ponoru, stejně jako jeho konec na venkovní straně Blue Hole. Právě venkovní strana Blue Hole je neuvěřitelně zarostlá měkkými i tvrdými korály. Na hloubce sedmi metrů proplujeme nad obloukem do Blue Hole a podél stěny doprava nebo doleva ukončíme ponor. Tato lokalita je vhodnější pro zkušenější potápěče, za dobrého počasí bez vln a proudů ji ale pod dohledem průvodce zvládnou i méně zkušení. Maximální hloubka 30 metrů, více než živočichové uchvátí scenérie a úžasné korálové porosty.

Asi nejznámnější lokalita nejen v Dahabu, ale možná i v Egyptě. Možná i proto, že si neopatrnost potápěčů vybrala svou daň a z Modré díry se nevynořili už desítky potápěčů. Přitom nejde o žádnou extrémně nebezpečnou lokalitu. To jsou v Egyptě mnohem náročnější. Jak už to tak většinou bývá, nejvíce životů si vyžádalo selhání lidského faktoru. Blue Hole je vlastně jakási jeskyně, u které se propadl strop. Propadlina je cca 150 metrů široká a na dno narazíme až v sedmdesáti metrech. Dno se svažuje a na výstupu z Blue Hole do moře je hloubka už 120 metrů. Výstup z „díry“ je možný pod obloukem, jakoby původním vstupem do jeskyně. Pokud chceme vyplout z Blue Hole na volné moře, musíme sestoupit až do hloubky 52 metrů a podplout 26 metrů široký oblouk. Právě takový pokus stál život mnoho potápěčů, kteří se sem vydali s obyčejnou rekreační výstrojí a s jednou lahví. Pokud si totiž na podplutí vyberete špatný čas, příliv či odliv může vytvořit proud, který nemusí potápěče pustit dál, a někdy dokonce ani zpět. Blue Hole není uvnitř nijak zajímavá ani životem, ani korály. Uvnitř se potápí spíše techničtí potápěči, kteří vyhledávají hloubku, nebo čím dál tím více i freediveři, pro které je tato lokalita ideálním tréninkovým místem (pokud se ovšem nepotápí hlouběji než 90 metrů, jako Martin Štěpánek, pro kterého je tato lokalita vhodná pouze bez ploutví. Když si vezme ploutve, je tu pro něho prostě mělko…). Právě díky tomu, že venkovní útes rozbíjí vlny je v Blue Hole téměř vždy klidná hladina. Je to takový veliký bazén. Právě proto sem cestovní kanceláře vozí hejna turistů ze Sharmu a některé dny to tu vypadá jak o víkendu na koupališti. Pro rekreační potápěče je Blue Hole nejzajímavější z venkovní strany. Právě venkovní strana oblouku je nejvíce porostlá korály a plná malých korálových živočichů. Po ponoru můžete posedět v jedné z mnoha místních pelešáren, popít i pojíst. Ceny jsou poněkud vyší než v Dahabu, je tu holt vysokohorská přirážka. Za zmínku snad ještě stojí stěna s náhrobními kameny potápěčů, kteří zde uskutečnili svůj poslední ponor a příjezdová cesta. Ta byla až do roku 2004 těsně před Blue Hole dosti komplikovaná. Jeepy a pickupy musely projíždět úzkou soutěskou několik metrů nad mořem, kde málokterý řidič projel bez sklopených zrcátek a bez doteku stěny skály.